Desatero pro "koronaobdobí"
Konečně skončilo dlouhé období nouzového stavu a nastal čas na bilancování, z toho důvodu dostali sedmáci za úkol z českého jazyka napsat deset věcí, které by si měli z tohoto zvláštního „koronaobdobí“ pamatovat.
Můžete sami posoudit, zda se s některými body ztotožníte, některé se opakovaly často, jiné byly originální …
• Chybí mi škola a kamarádi.
• Už nikdy neřeknu, že máme hodně domácích úkolů.
• Už nikdy nebudu říkat, že chci volno.
• Chybí mi těšení se na víkend.
• Výklad učitele nic nenahradí.
• Budu víc s babičkou.
• Budu vědět, že být celý den na počítači není zábava.
• Už nikdy neřeknu, že se doma nudím.
• Nemá cenu se schovávat před sourozenci, stejně mě vždy najdou.
• Snažit se vybojovat ovladač od televize, je stejně těžké jako najít domácí úkol.
• Už nebudu kašlat na lidi (doslova i obrazně).
• Nebudu si myslet, že vše, co mám, je samozřejmost.
Kromě Desatera měli žáci také napsat vzkaz pro lidi, kteří jsou v tomto období důležití, nebo kteří jim chybí – nejčastěji se objevovaly vzkazy pro rodiče a prarodiče, kamarády, zdravotní sestry, lékaře, ale i jeden obsáhlejší pro učitele:
„Moc si vážím toho, co pro nás děláte. Učíte se spolu s námi na dálku, pomáháte těm méně zdatným z nás, nejen co se učiva týče, a vždy se snažíte najít to nejlepší řešení. Povolání učitele na základní škole je vlastně jedno z nejtěžších. Neučíte nás jenom fakta, události a postupy. Připravujete nás i na opravdový život, snažíte se nás vést k zodpovědnosti a samostatnosti. Já sama zjišťuji, jak mi vaše vysvětlování a přednášení chybí. Chtěla bych alespoň takto vyjádřit, že si vaší trpělivosti cením a pevně věřím, že tuto zkoušku všichni zvládneme na jedničku.“
